Zdravá střeva - zdravý člověk

Střevní mikrobiom je téma, které dnes hýbe světem. A protože STOB se snaží reagovat na aktuální témata, uspořádali jsme 23.4.2017 v Praze konferenci s názvem Střevní mikrobiom ve zdraví a nemoci. Motolský kongresový sál byl nabitý, pokud jste nebyli mezi účastníky, podělím se i s vámi o nejnovější poznatky.

Originalita mikrobiomu

Každý z nás má odlišné složení mikrobiomu ve střevech. Roli hraje mnoho faktorů, od  genetiky přes to, zda jste se narodili císařským řezem, nebo přirozeným porodem až k tomu, v jakém prostředí žijete a čím se stravujete. Novorozenec, který se narodil císařským řezem, je ochuzen o první dávku mikroflóry, kterou potřebuje ke správnému vývoji imunitního systému.

Pokud se stravujete potravou s převahou cukru, živočišných tuků a máte v jídelníčku nedostatek vlákniny, máte jiný mikrobiom než lidé stravující se rozumně, tedy s výběrem vhodných sacharidů, tuků a dostatkem zeleniny, ovoce a čerstvé stravy vůbec. Negativní roli hrají i léky, zejména antibiotika, ta je nutné při léčbě doplňovat i probiotiky, která alespoň částečně situaci zachrání, dále střevní mikrobiom negativně ovlivňují různé pročišťovací kúry ve smyslu proplachování střevní stěny, přehnaná hygiena či stres. Každý je tedy originál, originalita střevního mikrobiomu je tak jedinečná, že ji lze využít i v kriminalistice.

 

Náš zažívací trakt je velice komplikovaný systém, který není využíván pouze ke štěpení a vstřebávání živin a následně vylučování nestrávených zbytků, ale jeho funkce a význam na naše zdraví je mnohem hlubší. Jak již bylo řečeno, je významnou součástí imunitního systému, dochází zde ke tvorbě některých vitaminů a dalších příznivých látek, které například vyživují i samotné střevo. Optimální zastoupení správných bakterií pomáhá zneškodnit ty potenciálně patogenní, které mohou způsobovat nepříjemná onemocnění.   

Člověk se zdravými střevy by se nemusel trápit s  mnoha nemocemi - problém je v tom, že mnoho lidí střeva v pořádku nemá. A často si to způsobujeme sami našimi nevhodnými návyky.

 

Je fekální transplantace řešením pro léčbu nemocí?

Fekální transplantace je zákrok, při kterém dochází k odběru stolice od zdravého a řádně vyšetřeného dárce. Výběr je velmi přísný, dárce musí mít zdravou mikroflóru a splňovat další předpoklady. Nesmí mít např. BMI větší než 25, tedy nesmí mít kila navíc, aby se vyloučila případná možnost přenosu obezity darovanému. Mohlo by to fungovat i naopak - přenos od štíhlého dárce by mohl vést ke zhubnutí obézního, ale věda zatím tak daleko není, aby toto mohla potvrdit a dalo se to v praxi využít.

Odebraná stolice je  smíchána s fyziologickým roztokem a následně je vpravena různým způsobem do tlustého střeva jiného pacienta. Důvodem je tedy zajistit, aby trávicí systém příjemce byl znovu osídlen normálním, zdravým střevním mikrobiomem ze stolice dárce. Nejedná se o metodu novou, již ve 4.století v Číně zaznamenáváme první poznámky o provedených fekálních transplantacích, říkalo se jí „žlutá polévka“.

Fekální transplantace má u nás pouze jedinou indikaci

Fekální transplantace se zatím využívá jen při léčbě neustupujících střevních zánětů způsobených bakterií Clostridium difficile. Tato bakterie  je nejčastějším původcem nemocničních střevních infekcí. Zatím je to u nás jediná indikace, kdy takovému pacientovi pomůže obnovení jeho střevního mikrobiomu  pomocí fekální transplantace. Ostatní indikace jsou zatím jen výzkumné. Uvažuje se, že by mohla být transplantace efektivní i při léčbě ulcerozní kolitidy, Crohnovy choroby, dráždivého tračníku, potravinových alergií a intolerancí. Zdá se, že pomáhá i při léčbě kognitivních onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc nebo autismus.

Je však potřeba ještě mnoha výzkumů a studií, aby se tato onemocnění mohla začít léčit pomocí ovlivnění střevního mikrobiomu. 

A jak je to s obezitou?

Studie ukázaly, že lidé trpící nadváhou mají jiné složení mikrobiomu než štíhlí jedinci. Přičemž jako důležité se ukázala pestrost bakteriálních kmenů v našich střevech. U lidí trpící nadváhou bylo obsazení různými kmeny spíše chudé, zatímco u štíhlých jedinců byla pestrost kmenů opravdu vysoká.

Jeden z problémů související s nadváhou může být právě ona nedostatečná pestrost střevního mikrobiomu (diverzikace)  plus tak zvaná střevní dysbióza = nesprávný poměr mezi hodnými a špatnými bakteriemi. Nedostatek bifidobakterií se považuje za rizikový faktor pro vznik obezity. A naopak. Dospělí obézní lidé mají také o 20 % víc bakterií kmene Firmicutes a téměř o 90 % méně bakterií kmene Bacteroides.  Pokud obézní začne hubnout, mění se k lepšímu i složení střevní mikroflory.

Zdatní obchodníci určitě přijdou za čas i s nabídkou tohoto způsobu terapie obezity, nicméně neodborný zásah by mohl vést spíše k nechtěným komplikacím. A zatím nejsou vědecké poznatky tak daleko, aby to mělo smysl. A i kdyby, tak mikrobiom není neměnný. Pokud by tedy dostal obézní stolici od štíhlého, případným špatným životním stylem přebije i mikrobiom od zdravého člověka. Takže žádný zázrak se nekoná, je to zase na vás. Dopřejte vaši střevní floře to nejlepší.