Podzim a virózy s nalomenou imunitou k sobě bohužel patří. Letošní podzim to platí dvojnásob, protože na nás dopadají důsledky omezování sociálních kontaktů v předešlých letech, které se projevují mimo jiné i poklesem tzv. kolektivní imunity. 

Zelenina a v ní obsažená vláknina, vitamíny, minerální látky, antioxidanty a další fytonutrietny jednoznačně nahrávají tomu, abychom v konzumaci zeleniny v zimě nepolevovali, ale spíše přidali. V praxi to ale pokulhává. Chuť na studenou zeleninu klesá stejně jako teplota na teploměru, ceny naopak rostou, selský rozum i chuťové buňky křičí, že rajčata a okurky v zimě nejsou to pravé ořechové. 

Jak se nevyhýbat doporučení jíst 400 g zeleniny denně ani v zimě a prospět tak svému zdraví?  

1. Jezte zeleninu sezónní

Zařazujte do jídelníčku zimní druhy zeleniny stejně, jako to dělali naši předkové. Jedná se o kořenovou a cibulovou zeleninu, zelí, dýni, červenou řepu, kapustu a růžičkovou kapustu.

Zkuste naše recepty ze STOBklubu, které zahřívají už na pohled. 

 

 

2. Nebojte se mražené zeleniny, kvalita je vysoká a váš jídelníček může být pestrý celý rok

Zelenina určená k mražení se sklízí v době plné zralosti. Hned po sklizni se blanšíruje párou, aby se zničily mikrobi a enzymy způsobující její kažení. Následuje rychlé zmražení, díky kterému zůstávají chuť a nutriční hodnoty zachovány. 

Mražená zelenina může být i výživnější než čerstvá, která k nám putuje celé týdny a následně leží v obchodě nebo v naší lednici a během té doby se obsah živin mění.

Tip: Kupujte zeleninu, která je uvnitř sypká. Pokud ucítíte ztvrdlou hroudu je pravděpodobné, že zelenina nebyla skladována správně a mohla už dokonce rozmrznout. 

 

3. Ani zelenina v konzervách nebo sklenicích není nic podřadného  

Do konzerv i do sklenic putuje také zelenina kvalitní a v plné zralosti. Naplněné nádoby se utěsní a zahřejí na vysokou teplotu, která zničí škodlivé bakterie a brání zkažení. 

Tento proces samozřejmě zničí některé živiny – např. vitamín C a vitamíny skupiny B, ale jiné živiny jsou díky zavařování lépe využitelné. Například rajčata obsahují lykopen, antioxidant s prokazatelně příznivým účinkem, se kterým si lidské tělo poradí lépe po tepelné úpravě. Dalšími příklady jsou antioxidanty z chřestu, špenátu, kapusty nebo hub. 

 

4. Fermentujte 

Zelenina, která projde mléčným kvašením neboli fermentací, je pro nás navíc zdrojem cenných probiotik, které zlepšují trávení a posilují imunitu. Typickými představiteli jsou naše kvašáky a kysané zelí nebo korejské kimchi. 

>> Chcete se pustit do výroby domácí kvašené zeleniny? Jednoduchý postup zde! <<

Pokud je zelí (nebo jiná zelenina) sterilované, prospěšná probiotika už sice neobsahuje, ostatní benefity v podobě vlákniny, minerálních látek a antioxidantů ale zůstávají.

5. Vařte, pečte, grilujte…

V zimě se toužíme hlavně zahřát, a proto ledový salát málokoho osloví.

Servírujte si zeleninu teplou. Může být ve formě polévek nebo polévkových krémů, kaší, nákypů, teplých zeleninových salátů, pečená v troubě společně s brambory nebo kuřetem, ugrilovaná v domácím grilu…prostě jakákoliv. Hlavně ať na vašem talíři je! 

 

Zeleninový webinář zdarma

Chcete se dozvědět o zelenině úplně vše? Pusťte si záznam ze zeleninového webináře!

>> Zeleninový webinář zdarma zde. <<