Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc

Vystudoval Fakultu dětského lékařství University Karlovy, poté se věnoval zátěžové fyziologii a tělovýchovnému lékařství na 2. lékařské fakultě UK. Je primářem oddělení tělovýchovného lékařství na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství. Věnuje se zejména dávkování přiměřené pohybové aktivity u pacientů s civilizačními chorobami a po operacích vrozených srdečních vad. Je vědeckým sekretářem České společnosti tělovýchovného lékařství.

O čem bude na konferenci hovořit

Pohybová aktivita je z jedné strany velmi medializovaná, z druhé strany málo pochopená součást zdravého životního stylu. Naprostá většina z řad zájemců o její navýšení zpočátku ne zcela chápe nutnost trvale přijatelné změny životního stylu. Ti, kteří se snaží jim v tom pomoci, jsou mnohdy málo empatičtí s pocity svých klientů. Jestliže si s nadsázkou rozdělíme populaci na ty, kteří sport a pohybové aktivity kdysi velmi preferovali a ty, kteří již od dětství neměli sport zrovna v lásce, potom i náš přístup ke zvyšování pohybové aktivity těchto dvou skupin musí být odlišný. Zkušenost těch dříve sportujících je snáze přivede k frustraci z dnešní nevýkonnosti, ale rychleji ocení dosažený pokrok. U druhé skupiny musíme pracně hledat alespoň trochu emočně pozitivní pohybové aktivity, často ve formě sportu vzdálené (např. ranní chůze na konečnou autobusu, kde si sedne a bude si číst cestou do práce). Další složitou otázkou je cíl (motiv) dlouhodobé pohybové aktivity. Pro většinu lidí je zdánlivě jasný: zhubnout. Ve skutečnosti je mnohdy důležitější dát hybnému systému šanci přežít ještě několik dekád života ve stavu, který umožňuje zachovat si život bez zásadních omezení. Proto je podstatná i kvalita pohybu, nejen jeho intenzita a délka. Přehnané zaměření starší populace na počet kroků denně může přinést krátkodobý prospěch kardiovaskulárnímu systému,ale podstatně zhoršit stav pohybového aparátu včetně bolestí v zádech. Hledání kompromisu bude dosti odlišné podle tělesné konstituce, zdravotního stavu, zdatnosti, ekonomických možností, místa bydliště i povahy pacienta. Problematiku si nejlépe ozřejmíme na kasuistikách typických (virtuálních) pacientů, se kterou se setkáváme v ambulanci tělovýchovného lékařství. Spolupráce mezi ošetřujícím lékařem a cvičitelem je téma v praxi opomíjené. Funguje nejlépe tam, kde se lékař stává klientem a chodí cvičit obdobně jako jeho pacienti. Problémem k zamyšlení se stává i velký rozvoj spotřební elektroniky zaměřené na pohybovou aktivitu. Pěkná hudba k aerobiku je jistě přínosná, jízda na kole se sluchátky v uších je nebezpečná. Chytré hodinky umožní zájemcům závodit sám se sebou, ale primárně jej stimulují k zvyšování zátěže, často až nad dlouhodobě únosnou mez. Rozumný kompromis se hledá při hledání zdravějšího životního stylu stejně obtížně jako v politice, jednotný návod neexistuje, ale cesty, jak jej dosáhnout jsou zřejmé.

Nejbližší plánované akce


Přihlaste se do kurzu hubnutí a buďte úspěšní.


Získejte znalosti v kognitivně-behaviorálním přístupu k terapii obezity a staňte se lektorem STOBu.