Bílkoviny neboli proteiny jsou základními stavebními látkami našeho organismu, jsou využívány pro tvorbu a obnovu buněk, jsou součástí enzymů a některých hormonů a plní řadu dalších důležitých funkcí. Ve výjimečných případech mohou být bílkoviny využívány jako zdroj energie.

Bílkoviny se skládají z velkého množství podjednotek, které se nazývají aminokyseliny. Aminokyselin, které tvoří bílkoviny, tzv. proteinogenních aminokyselin, se v přírodě vyskytuje 20. 

Aminokyseliny můžeme rozdělit na esenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny jsou takové, které si organismus není schopen sám vyrobit a musí je přijímat v potravě. Naopak neesenciální je schopen si vytvořit z jiných aminokyselin a jejich nedostatek ve stravě nijak významně neškodí. Bílkoviny, které mají z hlediska potřeb organismu optimální složení esenciálních aminokyselin, nazýváme plnohodnotné. Zdrojem těchto bílkovin jsou zejména potraviny živočišného původu - vejce, maso, mléčné výrobky. Bílkoviny rostlinného původu a některé živočišné (např. vazivové proteiny) jsou neplnohodnotné, avšak vhodnou kombinací rostlinných bílkovin můžeme dosáhnout charakteru bílkovin plnohodnotných. Významnými zdroji rostlinných bílkovin jsou především luštěniny, dále brambory, ořechy a obiloviny. Optimální poměr bílkovin rostlinného a živočišného původu ve stravě je 1 : 1.

I při vegetariánské stravě lze zajistit dostatečný příjem všech esenciálních aminokyselin, zejména není problém, pokud jsou v jídelníčku obsaženy mléčné výrobky a vejce. U veganské stravy je to však poněkud složitější a je nutné jídelníček sestavovat velmi ostražitě. Veganská strava je absolutně nevhodná pro děti a těhotné a kojící ženy. Problémem u veganské stravy může být navíc nedostatek některých vitaminů (B 12, vitamin D) a minerálních látek (Fe, Ca), které jsou obsaženy převážně v potravinách živočišného původu.

Minimální denní potřeba bílkovin u zdravého dospělého člověka činí 0,6 g plnohodnotných bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti, pokud je hodnota nižší, můžou již nastat vážné zdravotní problémy.  Většinou však nepřijímáme pouze plnohodnotné bílkoviny, a proto je optimální denní potřeba bílkovin  vyšší, cca 1 g na kg optimální tělesné hmotnosti. Ještě vyšších hodnot dosahují potřeby u dětí, těhotných a kojících žen a sportovců.

Bílkoviny by měly u dospělého člověka tvořit 10–30 % celkového denního energetického příjmu. Vyšší procento bílkovin (30 %) je nutné při nižším celkovém energetickém příjmu, tedy např. při hubnutí.

Energetická hodnota 1 g bílkovin je 17 kJ.

Víte, kolik bílkovin je obsaženo ve vašem jídelníčku? Otestujte si váš jídelníček v programu Sebekoučink a zjistíte, zda plníte doporučení.