STOB - Hubněte zdravě a natrvalo

Víte, že jsou ženy díky ochraně estrogenů dočasně chráněny před srdečně-cévními onemocněními? Tento „odklad v čase“ ale neznamená snížení rizika, jak by se mohlo zdát, přesto vede k jeho podceňování. U žen ve středním a vyšším věku se tak paradoxně mnohem větší pozornost věnuje nádorovým onemocněním. Přitom v České republice zemře na srdečně-cévní onemocnění 16x více žen než na zdánlivě nejobávanější ženské onemocnění – rakovinu prsu (www.uzis.cz).

Menopauza, klimakterium, přechod...
Jedná se o to samé, nebo se v něčem liší? Všechny výrazy používáme v souvislosti s vyhasínáním funkce vaječníků. Přesná definice ale říká, že menopauza je poslední menstruační krvácení, které přichází většinou ve 49 až 51 letech. Oproti tomu termín klimakterium (neboli přechod) označuje období, kdy postupně vyhasíná aktivita vaječníků a tím dochází k výrazným hormonálním změnám kvůli nedostatku ženských pohlavních hormonů. Toto období přichází přibližně 7 let před samotnou menopauzou.

Chirurgické léčení obezity

Chirurgické léčení obezity je dnes nedílnou součástí komplexního přístupu k tomuto onemocnění. Správně zvolený chirurgický zákrok u vybraných nemocných nabízí možnost výrazných váhových úbytků s dlouhodobým efektem a nízkým rizikem.

Chirurgický zákrok je nutné pečlivě zvážit. Samozřejmě prvním, kdo musí s eventuální operací souhlasit, je sám nemocný. O vlastní lékařské indikaci, to znamená doporučení k chirurgickému zákroku, má vždy rozhodovat tým odborníků. V něm by měli být specialisté internisté-obezitologové, psycholog či psychiatr a v neposlední řadě také chirurg specializovaný na léčbu obezity (bariatrickou chirurgii). Součástí předoperačního posouzení má být i vyšetření  gastroenterologické a pohovor s dietní sestrou.

Obecně řečeno pacient musí pro chirurgický zákrok splňovat určitá kritéria, která zjišťuje právě výše zmíněný tým odborníků.

    * Základním obecným předpokladem je, aby pacientovi jeho zdravotní stav dovoloval podstoupit operaci v celkové narkóze.
    * BMI musí mít vyšší než 35.
    * U většiny nemocných je také vhodné, aby se nejprve podrobili klasické, neoperační léčbě nadváhy pod odborným dohledem. Teprve v případě neúspěšné  klasické léčby, ve výjimečných případech i bez ní, je možné uvažovat o chirurgickém řešení.
    * Nemocní musí splňovat psychologické požadavky na chirurgický zákrok, musí být po operaci schopni a ochotni dodržovat dietní omezení.
    * Nesmí trpět některými dalšími chorobami, jako je vředová choroba žaludku, brániční (hiátová) kýla a podobně.

Z uvedeného vyplývá, že výběr pacientů vhodných  k chirurgickému  léčení obezity je standardizovaný a velmi přísný. 

Další možnosti chirurgické léčby obezity

Z dalších chirurgických metod užívaných však daleko méně a ne v naší zemi můžeme uvést fixaci, zadrátování čelistí a nitrožaludeční balonek. 

Farmakoterapie obezity

Pod pojmem farmakoterapie rozumíme léčbu registrovanými léky, které prošly náročným procesem ověřování účinností, nikoli zázračné pilulky doporučované reklamní kampaní v médiích. Podávání léků proti obezitě indikuje lékař a tyto léky jsou dostupné pouze na lékařský předpis. 

Léky používané v léčbě obezity bohužel nedokáží změnit základní příčinu obezity – nepoměr mezi přijatou a spotřebovanou energií. U většiny obézních neprokazujeme regulační nebo metabolickou poruchu, která by byla příčinou obezity. Léky pomáhají v léčbě několikerým způsobem: mohou zesílit pocit sytosti, je-li oslaben, resp. nedostatečný přísně omezené stravě. Jen málo umíme ovlivnit energetickou úspornost či nedostatečné spalování tuků.