Téma velmi frekventované a v české populaci, zejména u žen velmi časté. Co ale vlastně je zácpa? Většinou jde o zcela subjektivní názor postiženého. Je to situace kdy nejdu na záchod každý den? Nebo situace kdy nejdu na záchod celý týden?
Zácpa je definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice až nemožnost spontánní defekace. Obvykle o zácpě mluvíme, pokud k vyprázdnění stolice nedošlo déle jak 3 dny.
Co zácpu způsobuje?
Příčiny mohou být různé, včetně některých onemocnění. Zdaleka nejčastější příčinou však je nesprávné stravování, nepravidelné stravování, nedostatečný příjem tekutin a různé rádoby redukční či dietní postupy. Díky tomu se pochopitelně nepravidelným stane i vyprazdňování a pokud k tomu ještě několikrát přidáme stres z faktu, že teď přeci nemůžeme na ten záchod jít, máme problém vytvořený.
Všichni jistě dobře víme, že vynechání pravidelné defekace stačí změnit prostředí (například o dovolené).
Další velmi častou příčinou je skladba stravy, která ve svém důsledku vede k nesprávnému
bakteriálnímu osídlení střeva a tím opět zácpu podpoříme. Pochopitelně, že užívání antibiotik či jiných léků, které jsou určeny k likvidaci baktérií, zničí i ty prospěšné v našem střevě.
Jak nelze zácpu řešit?
Jako v mnoha jiných situacích platí, že čím déle takové problémy neřeším, tím déle bude náprava trvat. Vůbec nejhorší je situace, kdy jde o dlouhodobý problém, který řeší postižený konzumací léků (oblíbený Gutalax). Dojde totiž k situaci, kdy střevo nereaguje na jiné podněty než podání léku a jeho dávka se pak stále zvyšuje. Pokud v takové situaci někoho napadne zajít na klystýr (módně dnes nazývaný hydrokolonterapie), dosáhne samozřejmě jednorázového úspěchu (se značným rizikem ze samotného úkonu), ale žádné trvalé řešení to není. Odstraní ze střeva baktérie, podráždí sliznici a dost, pokud nedojde ke komplikacím.
Nejprve je třeba si uvědomit několik souvislostí – naše tělo potřebuje trvalý pohyb. V posledních desetiletích ho však výrazně ubíráme. Běžné činnosti vykonáváme převážně v sedě (i přepravu z místa na místo většinou realizujeme v sedě v dopravním prostředku). Málokdo z nás sedí tak, jak je správně, tedy vzpřímeně. Střeva poskládaná v našem břiše tedy více či méně stlačujeme. Častým prohřeškem je nedostatek tekutin, či jejich nárazová konzumace systémem během pracovní části dne minimum, poté buďto honem doplnit aspoň jeden litr nebo stále nic. Skladba jídelníčku také poskytuje obvykle málo pozitivního. Jedním extrémem je konzumace převážně sacharidové stravy s nízkotučnými mléčnými výrobky (obdoba tak zvané bezezbytkové stravy), druhým pak konzumace stravy z rychlého občerstvení, převážně ve formě smažených jídel. Když takový jídelníček čtete, zjistíte že zeleninu a ovoce skoro nevidíte, a jiné zdroje vlákniny velmi sporadicky (například lžičku semínek, či hrst ořechů jednou za týden či několik týdnů).
Jak lze zácpu řešit?
Prvním krokem je zamyšlení nad vlastním stylem života a stravování. Například zavedení pravidelného režimu samo o sobě může vést k nápravě. Zejména jde o to aby na defekaci byl vyčleněn čas, optimální je stejná doba každý den.
Dalším krokem je úprava stravování, je ale třeba jí realizovat v postupných krocích, prudké změny mohou vést ke zhoršení či k dalším obtížím.
Úprava dávek tekutin by měla být první, ale často je velmi svízelná, zejména pokud jste zvyklí pít kávu a jiné nápoje Vám nic neříkají. Dalším krokem je doplnění symbiotik (to znamená takových potravních doplňků, které obsahují jak prospěšné kmeny bakterií, tak směs vlákniny, či vlákninu rozpustnou). Pozor na dávkování, doporučenou dávkou je cca 25 g vlákniny denně, pokud ale Vaše dosavadní konzumace činila maximálně 10 g nelze rovnou přidat doplňky na požadovanou dávku 25 g. Pozor! Pokud budete jíst dost vlákniny a přitom budete pít málo tekutin, zácpa SE ZHORŠÍ!
Pak by měla následovat úprava skladby stravy, kterou je třeba konzultovat s nutričním terapeutem, protože smyslem je takový systém stravování, který dodá všechny potřené složky, vyhovuje Vašim představám (pokud jsou reálné) a odstraní postupně problém zácpy. Příkladem změny skladby stravování může být členění do 4 denních dávek, každá bude obsahovat také zeleninu či ovoce. Denně zkonzumujeme alespoň jeden zakysaný mléčný výrobek. Pečivo si budeme kupovat jen s obsahem zrn, či sypané semínky.
No a pak? Začít s pravidelnou pohybovou aktivitou. To rozhodně neznamená nárazovou intenzivní aktivitu, ale třeba tom, že denně ujdeme alespoň 4000 kroků, půjdeme do schodů pěšky, část cesty do práce jdeme pěšky či zařadíme do programu denní procházku.
Není zácpa jako zácpa
Běžně se rozlišuje takzvaná zácpa prostá a spastická. Zácpa prostá je ta nejčastější a o ní jsme dosud mluvili.
Zácpa spastická se průvodní jev při onemocnění střev (například dráždivý tračník) a u stresových stavů.
U zácpy prosté je časté nadýmání, plynatost a tlakové bolesti v břiše, u spastické zácpy se objevují křečovité, kolikovité bolesti.
Rozlišení těchto dvou typů je zásadní pro řešení zácpy. Každou z uvedených je třeba řešit jinak. Pokud je Vaším problémem zácpa spastická je třeba nejprve najít a ovlivnit její příčinu. Strava se upravuje spíše v šetřící formě, to mimo jiné znamená že nerozpustná vláknina se neužívá.
Jak poznám zda mám správnou stolici?
K tomu je vytvořena tato tabulka. Pokud je Vám vlastní 3 či 4 typ odshora, je to správně.
| < Předchozí | Další > |
|---|
