Po internetu koluje „pamflet" s názvem „Margaríny jsou zdravotní riziko“
Tvrzení z pamfletu je vyznačeno tučně a k tomu vždy stanovisko odborníků z Fóra zdravé výživy a Společnosti pro výživu.
1. „Transfigurované tuky z regálů v obchodech jsou vytvořené průmyslově částečnou hydrogenací rostlinných olejů a živočišných tuků.“
Margaríny se v minulosti vlastně nikdy ztužováním nevyráběly. Technologie částečného ztužování (hydrogenace), se používala pouze k přípravě jedné ze surovin na jejich výrobu, tzv. tukové násady – směsi tuků, z nichž byl finální výrobek (rostlinný tuk neboli margarín) následně vyroben. Vedle nasycených mastných kyselin vznikaly při částečném ztužování surovin jako vedlejší produkt tzv. trans mastné kyseliny, u nichž se v průběhu devadesátých let minulého století prokázal negativní účinek ve vztahu k některých rizikovým faktorům civilizačních onemocnění. Nicméně je třeba zdůraznit, že moderní rostlinné tuky již v naprosté většině případů neobsahují částečně ztužené tuky v tukové násadě. Místo částečného ztužování se používají jiné procesy (např. interesterifikace), při kterých škodlivé trans mastné kyseliny prakticky nevznikají. S použitím tohoto nového postupu je vyráběna většina rostlinných tuků na našem trhu (Perla, Hera, Flora, Rama, Bertolli aj.). Nejnovější přehled složení mastných kyselin (včetně obsahu trans mastných kyselin) v jednotlivých tucích na našem trhu, publikovaný v odborném tisku (např. Medical Tribune, duben 2007), je toho dokladem - článek je k dispozici např. na internetové stránce České kardiologické společnosti: http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/102_MT_2007.pdf ).
2. Na rozdíl od přirozených nejsou transfigurované tuky potřebné a také nejsou právě prospěšné zdraví.
Trans mastné kyseliny jsou opravdu pro naše zdraví velice nevhodné - v odborných kruzích se diskutuje zejména o vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění. Margaríny se nicméně vyrábějí z rostlinných olejů, a pocházejí tedy z přírodních zdrojů. Při jejich výrobě (respektive při zpracování surovin na jejich výrobu) se již v naprosté většině případů částečné ztužování (při němž vznikají škodlivé trans mastné kyseliny) nepoužívá.
3. Transfigurované tuky získané částečnou hydrogenací olejů jsou obecně považovány za mnohem horší než přirozené.
Ve většině intervenčních studií byly hodnoceny mononenasycené trans mastné kyseliny z hydrogenovaných rostlinných olejů. Neexistují žádné studie, které by sledovaly vliv trans mastných kyselin vznikajících přirozeně v trávicím traktu přežvýkavců – neboť takové studie nejsou ani realizovatelné. Není tudíž možné určit, zda existují rozdíly ve vlivu trans mastných kyselin vznikajících přirozeně v trávicím traktu přežvýkavců a trans mastných kyselin z hydrogenovaných rostlinných olejů na lidský organizmus a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (LDL a HDL cholesterol).
4. Margarín byl původně vyroben jako krmivo, po němž měli rychle přibývat krocani.
Margarín byl původně vyroben jako náhražka drahého a nedostatkového másla na popud císaře Napoleona III. Ten potřeboval pro svou armádu dostatek levného, a přitom chutného tuku vyhovující konzistence. Stejnou funkci plnily margaríny za války. Nedostatek másla
i surovin rostlinného původu v té době způsobil, že na jejich výrobu byly často používány pouze druhořadé suroviny. Moderní výrobky však nelze srovnávat ani s těmi, které se vyráběly před deseti lety, natož s výrobky z doby před padesáti lety. Vědecké poznatky nabízejí stále nové možnosti a výroba je v těsném závěsu za nimi.
5. Obojí (máslo i margaríny) má stejné množství kalorií.
Máslo obsahuje více než 80 % tuku. Rostlinné tuky existují v daleko širší nabídce. Na trhu najdeme tuky s 80 % tuku, ale také nízkotučné varianty, které obsahují snížené množství tuku (až na 25 %). Energetická hodnota těchto tuků je v porovnání s máslem výrazně nižší.
6. Máslo má, při 8 gramech oproti 5 gramům v margarínu, o něco více nasycených tuků.
Máslo obsahuje, v porovnání s kvalitními rostlinnými tuky, výrazně vyšší procento nasycených mastných kyselin. Na trhu jsou navíc rostlinné tuky, které obsahují více než 50 % vícenenenasycených mastných kyselin v obsahu tuku. Vícenenasycené mastné kyseliny,
na rozdíl od nasycených mastných kyselin, přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.
7. Máslo podporuje vstřebání mnoha dalších živin z jiných jídel.
Tvrzení, že máslo je lépe stravitelné díky způsobu distribuce tuku ve výrobku (ve formě tukových kuliček) kyselin) než rostlinné tuky se nezakládá na pravdě. Trávicí systém člověka je schopný poradit si z různě dlouhými a/nebo nenasycenými mastnými kyselinami a disponuje značnými rezervami ohledně množství tuků, které dokáže zpracovat. Všechny mastné kyseliny ze stravou přijímaného tuku se kompletně stráví, a to bez ohledu na jejich zdroj. Krátké mastné kyseliny, přítomné v másle v relativně vyšším množství na rozdíl od margarínů, jsou metabolizovány jinak než mastné kyseliny s delším řetězcem (16 či 18 uhlíků), převládající v margarínech), nicméně to ale neovlivňuje proces trávení. Mýtus, že máslo se tráví lépe než tuky vyrobené z rostlinných olejů, pravděpodobně pochází z 80. let minulého století, kdy se k výzkumu používaly dnes již zastaralé postupy. Současné studie neukazují žádné rozdíly (Meyer et al.; Gastric emptying of indigestible versus digestible oils and solid fats in normal humans; Digestive Diseases and Sciences; 1999,
Vol. 44, no.6, p. 1076-1082.).
8. Máslo má spoustu nutričních výhod, zatímco margarín jen pár, a to ještě přidaných chemiky!
Naopak. Nutriční výhody poskytují margaríny (rostlinné tuky). Neobsahují cholesterol a mají v naprosté většině případů příznivější složení jednotlivých mastných kyselin.
9. Máslo chutná mnohem lépe než margarín a může povznést chuť ostatních jídel.
Chuťové preference jsou velice individuální a tvrzení o lepší chuti některého výrobku je subjektivní názor.
10. Máslo tu je po staletí, ale margarín méně než 100 let.
To není argument, proč kvalitní rostlinné tuky (margaríny) nekonzumovat. Dnešní výrobky nelze srovnána s výrobky z úplných počátků jejich výroby. Objevují se stále nové vědecké poznatky a výroba je neváhá využívat.
Otázkou také zůstává, zda můžeme konzumaci másla považovat za přirozenou. Složení kravského a mateřského mléka, ať už z pohledu bílkovin (alergie), nebo zastoupení mastných kyselin, je rozdílné. Navíc změny stravovacích návyků - záměna másla za rostlinné tuky (Severní Karélie, ČR v devadesátých letech) - měly pozitivní vliv na zdraví populace (plošné a významné snížení hladiny cholesterolu v populaci, prodloužení střední délky života).
11. Margaríny obsahují velmi mnoho transfigurovaných mastných kyselin (některé přes 50 %).
Tato informace je zcela mylná. Moderní margaríny obsahují trans mastné kyseliny v nutričně naprosto nevýznamném množství (tj. v množství nižším než 1 %) - viz aktuální přehled složení tuků na našem trhu, uveřejněný např. na: http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/102_MT_2007.pdf
12. (Margaríny) zvyšují celkový cholesterol a LDL (to je ten škodlivý cholesterol) a snižují HDL cholesterol (prospěšný cholesterol).
Takto můžeme popsat účinky trans mastných kyselin rostlinných tuků, které se vyráběly hydrogenací, nikoli však moderní rostlinné tuky vyráběné moderními postupy. Tyto tuky obsahují pouze minimální množství trans mastných kyselin a některé dokonce množství stopová. Nasycené mastné kyseliny vyskytující se v převaze v másle mají podobně negativní vliv. Moderní margaríny naopak mohou díky vyššímu obsahu vícenenasycených mastných kyselin přispívat ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Na trhu je také rostlinný tuk obohacený o rostlinné steroly, který hladinu cholesterolu snižuje výrazně.
13. (Margaríny) až pětinásobně zvyšují ohrožení rakovinou.
Odborníci doporučují sledovat výživová doporučení, která hovoří o důležitosti preference a v jejím rámci o konzumaci tuků bohatých na nenasycené mastné kyseliny na úkor tuků s vyšším procentem nasycených mastných kyselin (např. doporučení WHO, Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR apod.). V praxi to znamená zvýšení příjmu tuků rostlinného původu a rybích tuků a snížení příjmu ostatních tuků živočišných. Transfair studie (Hulshof , 1999) ukázala, že ve většině zemí je příjem vícenenasycených mastných kyselin nedostatečný nebo pod hranicí optimálního příjmu. Margaríny (rostlinné tuky) jsou dobrým zdrojem těchto mastných kyselin, proto patří do pestrého a vyváženého jídelníčku.
Vliv konzumace jakýchkoliv tuků na rozvoj rakoviny nebyl spolehlivě vědecky prokázán.
14. Margarínu chybí pouze jediná molekula – aby z něj byla 100% umělá hmota!!!
Plasty, známé také pod původním názvem umělá hmota, označují řadu syntetických nebo polosyntetických polymeračních produktů. Jsou složeny z organických kondenzačních nebo přísadových polymerů a často mohou obsahovat další látky na zlepšení kvality nebo zvýšení ceny.
Margaríny (rostlinné tuky) jsou vyrobeny z rostlinných olejů a tuků.
15. Ani po letech se to (margaríny) nezkazí a nezačne jinak páchnout.
Rostlinné tuky mají konkrétně stanovenou dobu trvanlivosti, což jsou to přibližně 3 měsíce od data výroby při správných skladovacích podmínkách. Po uplynutí této doby se jejich kvalita rovněž začíná, podobně jako u jiných potravin měnit.
16. Nemá to (margaríny) žádnou výživnou hodnotu, takže to nic nebude žrát a nic na tom ani v tom neporoste.
Složení rostlinných tuků je celkově nutričně výhodnější než složení tuků živočišných. Nejsou zdrojem cholesterolu a mají, oproti máslu, příznivější složení mastných kyselin (kvalitní rostlinné tuky obsahují nižší procento nasycených mastných kyselin, prakticky neobsahují trans mastné kyseliny a obsahují vyšší procento prospěšných nenasycených mastných kyselin). Rostlinné tuky (margaríny) podobně jako máslo rovněž pomáhají doplňovat příjem doporučeného množství řady vitaminů (jako jsou například vitaminy A, E a D). Některé margaríny na trhu obsahují také vitaminy B1, B6, B12 a kyselinu listovou. Mohou i obsahovat vícenenasycené mastné kyseliny EPA a DHA.
17. Dokonce i plísně a mikroorganizmy se tomu (margarínům) vyhnou.
Plísně a mikroorganismy mohou napadnout i rostlinný tuk (stejně tak jako každou jinou potravinu). Tuky obecně se však nejčastěji znehodnocují žluknutím (bez ohledu na zdroj)
při nedodržení doporučení o správném skladování a dodržení doporučené lhůty pro spotřebu.
18. Proč to (margaríny) nic živého nechce? Protože to je z 99.99 % plast, který život zabíjí!!
Rostlinné tuky jsou vyráběny z rostlinných olejů a tuků, tedy z čistě přírodních zdrojů.
19. Většina odborníků na výživu dnes prohlašuje, že obyčejné máslo je lepší.
Naopak. Většina odborníků se shoduje na tom, že bychom konzumaci živočišných tuků měli omezovat a nahradit ji konzumací rostlinných olejů a kvalitních rostlinných tuků z nich vyrobených. Jedná se např. o konečné znění Výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR (http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html ). Navíc změny stravovacích návyků - záměna másla za rostlinné tuky (Severní Karélie, ČR v devadesátých letech) - měly pozitivní vliv na zdraví populace (plošné a významné snížení hladiny cholesterolu v populaci, prodloužení střední délky života).
20. Máslo je přírodní produkt, zatímco margaríny musí být vyráběny složitým technologickým procesem, a nejsou tedy přírodním tukem.
Rostlinné tuky (neboli margaríny) jsou směsí kvalitních rostlinných tuků a olejů, kde výchozí surovinou je vždy čistě přírodní produkt - rostlinný olej. Výroba rostlinných tuků je založena na jednoduchých mechanizmech: intenzivním mícháním předem připravené směsi tukové a vodní složky vznikne homogenní směs, která se nechá krystalizovat na chlazených válcích a současně se mechanicky zpracovává hnětením. Vlastní výroba rostlinných tuků je tedy, podobně jako výroba másla, založena pouze na fyzikálních procesech. Ostatně i klasické stloukání másla v máselnici na venkově je dnes nahrazeno průmyslovými technologiemi.
21. Margarín by zůstal bez vydatné pomoci barviv a jiných přísad nevábnou šedivou hmotou.
Základy margarínů (rostlinných tuků) jsou bělejší. Je to způsobeno strukturou výrobku, kdy se barva základní suroviny žlutonoho oleje zesvětluje, což je naprosto přirozená optická vlastnost. Svou finální barvu získávají například přidáním beta-karotenu, který se běžně vyskytuje např. ve žlutých či oranžových druzích ovoce a zeleniny. Podle sezóny se mění také barva másla od světlejší (v zimním období) po žlutější (v letním období) barvu. Pro sjednocení barvy po celý rok se někdy přidává beta-karoten také do másla.
22. Do másla, na rozdíl od margarínu, nemusí být vitamíny přidávané uměle. Máslo obsahuje přírodní vitaminy, ze kterých jsou nejdůležitější A a D.
Není pravda, že by máslo obsahovalo všechny vitamíny přirozeného původu, zatímco margaríny žádný. Máslo obsahuje hlavně vitaminy A a D. Margaríny obsahují přirozeně vitamín E obsažený v rostlinném oleji. Účinek vitamínů v lidském organizmu, ať jsou přijímány z másle nebo z margarínů je stejný.
| < Předchozí | Další > |
|---|
