Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Termín "anorexie" však může být zavádějící, protože nechutenství nebo oslabení chutě k jídlu je spíše až sekundárním důsledkem dlouhodobého hladovění, který se nemusí vyskytovat u všech nemocných. U mnoha pacientů je omezování se v jídle doprovázeno zvýšeným zájmem o jídlo (myslí na něj, sbírají recepty, rádi vaří apod.) a někdy i zvýšenou nebo změněnou chutí k jídlu.
Tabulka č.1: Diagnostická kritéria mentální anorexie podle MKN‑10 (F 50.0)
A. Tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní (ať už byla snížena nebo nebyla nikdy dosažena), nebo BMI 17,5 a nižší. Prepubertální pacienti nesplňují během růstu očekávaný hmotnostní přírůstek.
B. Snížení hmotnosti si způsobuje nemocný sám tím, že se vyhýbá jídlům, "po kterých se tloustne", nebo že nadměrně cvičí, navozeně zvrací, užívá projímadla, anorektika a diuretika.
C. Přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako neodbytná, vtíravá obava z dalšího tloustnutí, která vede jedince ke stanovení si velmi nízkého hmotnostního prahu.
D. Rozsáhlá endokrinní porucha se projevuje u žen ztrátu menstruace, u mužů jako ztráta sexuálního zájmu a potence. Zřejmou výjimkou je přetrvávání děložního krvácení u anorektických žen, které užívají náhradní hormonální léčbu, nejčastěji ve formě antikoncepčních tabletek.
E. Jestliže je začátek onemocnění před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny (zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí prsa a dochází k primární amenoree, u hochů zůstávají dětské genitály). Po uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, avšak menstruace je opožděna.
V případě, že pacientka menstruuje a bere hormonální antikoncepci, nemusí být kritérium menstruace naplněno. Se strachem z tloušťky úzce souvisí narušené vnímání vlastního těla a popírání závažnosti nízké tělesné hmotnosti. Strach z tloušťky také způsobuje, že jsou některé tělesné proporce, pohyb na váze a pocity spojené s příjmem potravy přeceňovány. V souvislosti s tím je naopak podceňována vyhublost a dietní chování. Při stanovení diagnózy mentální anorexie je třeba vyloučit přítomnost somatické a duševní poruchy (například tuberkulózy nebo těžké deprese), která by mohla vyvolávat nechutenství, poruchu v jedení a nízkou tělesnou hmotnost. Při posuzování tělesné hmotnosti u dětí je třeba vždy přihlížet k danému věku a výšce. Každý úbytek na váze v dětství může být důvodem k opoždění tělesného růstu a puberty, a nebývá zpravidla přirozený. Mentální anorexie se vyskytuje již u dětí před pubertou. Podvýživa v dětství, ať už je jakékoli etiologie, může mít vážné a trvalé následky.
| < Předchozí | Další > |
|---|
