Vážení čtenáři, v úvodníku minulého čísla jsem se zmiňoval o důležitosti dílčích předsevzetí, dnes mi dovolte, abych svou myšlenku rozvedl (co se rozvadění týče, slibuji, že skutečně zůstane jen u myšlenek). Tak tedy: Čím více se vzdaluje první lednový den, ten otec všemožných a prapodivných předsevzetí, tím více malinkatá předsevzetí nabývají na významu. Dávat si „velká předsevzetí“ je bláhovost. To se to po silvestrovsko-novoroční půlnoci slibuje, to se to dělají ramena s žaludkem přeplněným k prasknutí a s hlavou plnou bublinek! Kdo v rozjařené společnosti vyrukuje se závazkem „vypít denně dva litry vody“, ten je prohlášen za „Poseroutku roku“, neboť tohle prý dokáže každý. Prý… Příjemné počtení přeje Petr Hájek - číst můžete ZDE
| < Předchozí | Další > |
|---|
