Sacharidy tvoří v našem jídelníčku většinou největší podíl a jsou pro nás přímým zdrojem energie. Jejich působení v organismu se však liší na základě jejich struktury.
V potravě přijímáme sacharidy ve formě monosacharidů, disacharidů a polysacharidů.

Monosacharidy – jednoduché sacharidy se v přírodě vyskytují v malé míře. V organismu vznikají rozložením složitějších sacharidů (disacharidů, polysacharidů), pokud jsou tyto složitější sacharidy vstřebatelné a využitelné.

Mezi monosacharidy patří:

Glukóza (hroznový cukr) – nachází se v medu, vinných hroznech a dále je součástí speciálních iontových nápojů pro sportovce.

Fruktóza (ovocný cukr) – nachází se především v ovoci a medu.

Dalším, méně známým monosacharidem je například galaktóza.


Disacharidy
- jsou tvořeny dvěma molekulami monosacharidů. Představují výraznou část z celkového příjmu sacharidů v naší potravě.

Mezi disacharidy patří:

Sacharóza (řepný a třtinový cukr) – je tvořena molekulou glukózy a fruktózy a nachází se v bílém a hnědém cukru, cukrovinkách, fíkách, datlích apod. Sacharóza je tedy cukr, kterým běžně sladíme a který si vybavíme pod pojmem cukr.

Laktóza (mléčný cukr) – je tvořena molekulou glukózy a galaktózy a nachází se v mléku a mléčných výrobcích.

Maltóza (sladový cukr) – je tvořena dvěma molekulami glukózy a je obsažena v klíčících zrnech ječmene a nachází se v pivě.

 

Polysacharidy jsou tvořeny mnoha molekulami monosacharidů.

Nejvýznamnějším představitelem polysacharidů je škrob, který je tvořen dlouhým řetězcem molekul glukózy, které se během trávení štěpí a teprve tyto jednoduché molekuly – monosacharidy – může náš organismus zužitkovat. 

Škrob konzumujeme především v obilninách a výrobcích z obilí (mouce, moučných a pekárenských výrobcích, těstovinách), dále v luštěninách, bramborech, rýži, zelenině a ovoci. Tento druh sacharidů nechutná sladce, a tak si lidé neuvědomují, že štěpením sacharidů, např. z pečiva, brambor či rýže, vzniká glukóza, která má stejné účinky jako glukóza z bílého cukru.


Některé sacharidy jsou nestravitelné a nepřeměňují se tedy v glukózu. Je to např. celulóza, která je hlavním stavebním materiálem rostlin, či pektiny, které jsou obsaženy např. ve slupkách ovoce. Je to různorodá skupina látek, nazývaná vlákninou, tyto látky se liší svými vlastnostmi, např. rozpustností ve vodě, a také svými účinky (ovlivňuje např. podstatným způsobem i vstřebávání jednoduchých sacharidů). Jak rozpustná, tak nerozpustná vláknina je pro organismus důležitá, ač není využívána jako ostatní sacharidy. Vláknina se nachází v obilninách, v luštěninách, zelenině, houbách, v některých druzích ovoce apod. 
Více o vláknině se můžete dozvědět zde